Předpokladem využití nového řešení správy trvalých transakcí je, že banka vytvoří návrh, který bude mapovat uživatelskou logiku a portfolio služeb, které banka chce s jeho pomocí poskytovat klientům. Návrh musí respektovat technologické rozdíly distribučních kanálů, v nichž má být nová správa trvalých transakcí využita.
Konkrétní nabídka operací s trvalými transakcemi závisí na možnostech bankovního systému a rozhraní na něj. Mezi okruhy, na které je třeba se zaměřit při analýze těchto možností, patří:
Předávání trvalých transakcí do bankovního systému a načítání trvalých transakcí z bankovního systému, včetně možného režimu (on–line, nebo off–line).
Podporované vazby (například klient a transakce, účet a transakce a podobně).
Způsob párování transakcí (perzistentní zpráva v OfficeLine a odpovídající entita v bankovním systému, požadavek na změnu či rušení transakce v bankovním systému a perzistentní zpráva v OfficeLine. Například předáváním čísla transakce z bankovního systému.
